|
|
Osudy židovského obyvatelstva v rámci transportů z Ostravy v letech 1939-1945
Grögerová, Anetta ; Roginer Hofmeister, Karin (vedoucí práce) ; Heroldová, Karolína (oponent)
Bakalářská práce se věnuje regionálně-historickému tématu v souvislosti s vypravenými židovskými transporty z Ostravy v letech 1939-1945. Hlavním záměrem práce je analýza vybraných svědectví přeživších transportů, průběh těchto deportací a poskytnutí dosud chybějícího náhledu na tento historický a regionálně specifický fenomén. Důraz je především kladen na opomíjenou kapitolu dějin, tedy na první transport evropských Židů, který odjel z ostravského nádraží v roce 1939. Posléze se práce zaobírá vypravenými transporty do ghetta v Terezíně v letech 1942-1945. K tomuto zkoumání a následnému srovnání transportů a jejich reflexe využívá jak odborných literárních zdrojů, tak svědectví z Archivu vizuální historie, USC Shoah Foundation, díky přístupu z Centra vizuální historie Malach.
|
|
|
Sociální pedagogika a sociální práce Olgy Fierzové v letech 1933 až 1947
Bláha, Zdeněk
Diplomová práce se zabývá osobností československé sociální pedagogiky 1. poloviny 20. století, Olgou Fierzovou. Na základě obsahové analýzy sekundárních písemných pramenů si klade za cíl definovat, jaké sociálně edukační znaky Olga Fierzová užívala v praktické péči o bezprizorní, židovské a německé děti v letech 1933 až 1947 a stanovit jejich přínos a význam. V závěru jsou formulovány výsledky bádání poskytující odpověď na cíle výzkumu. KLÍČOVÁ SLOVA Sociální pedagogika, humanismus, křesťanské hodnoty, Olga Fierzová, Přemysl Pitter, Milíčův dům, internační a koncentrační tábory, péče o děti, židovské děti, německé děti, Akce Zámky.
|
|
|
Sociální pedagogika a sociální práce Olgy Fierzové v letech 1933 až 1947
Bláha, Zdeněk ; Prokop, Jiří (vedoucí práce) ; Mojžíšová, Jarmila (oponent)
Diplomová práce se zabývá osobností československé sociální pedagogiky 1. poloviny 20. století, Olgou Fierzovou. Na základě obsahové analýzy sekundárních písemných pramenů si klade za cíl definovat, jaké sociálně edukační znaky Olga Fierzová užívala v praktické péči o bezprizorní, židovské a německé děti v letech 1933 až 1947 a stanovit jejich přínos a význam. V závěru jsou formulovány výsledky bádání poskytující odpověď na cíle výzkumu. KLÍČOVÁ SLOVA Sociální pedagogika, humanismus, křesťanské hodnoty, Olga Fierzová, Přemysl Pitter, Milíčův dům, internační a koncentrační tábory, péče o děti, židovské děti, německé děti, Akce Zámky.
|
|
|
Téma solidarity v románech Sedmý kříž (Das siebte Kreuz) od Anny Seghers a Jiskra života (Der Funke Leben) od Ericha Marii Remarqua
Lipárová, Aneta ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Glosíková, Viera (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o tématu války a koncentračních táborů v románech Das siebte Kreuz (č. Sedmý kříž) od Anny Seghers a Der Funke Leben (č. Jiskra života) od Ericha Marii Remarqua se speciálním zaměřením na téma solidarity. Práce se věnuje nejprve literárněhistorickému kontextu, konkrétně německé literatuře v době fašismu a reflexi nacistické tyranie v německy psané literatuře. Diplomová práce dále zpracovává životy obou autorů a analyzuje díla z hlediska okolností jejich vzniku, děje, charakteristiky postav, jednotlivých motivů románu a tématu solidarity. Solidarita v románech je hlavním tématem této práce a na jejím základě jsou obě díla srovnávána. Na konkrétních ukázkách z obou románů je toto téma v diplomové práci analyzováno, a to v souvislosti s jednotlivými postavami a časoprostorem děje. Poslední část diplomové práce se věnuje didaktickému potenciálu obou románů. Je zaměřena na využití konkrétních pasáží z textů, které se týkají různých problematik spojených s nadvládou nacionálních socialistů v Německu v letech 1933 až 1945, a to zejména ve výuce německého jazyka a dále pak i v dalších předmětech na základních a středních školách, zejména v dějepisu a v základech společenských věd. Tato didaktická analýza slouží jako příklad pro využití románů v různých předmětech a...
|
|
| |
|
|
Plynové komory v KL Lublin ve světle poválečného bádání
Chocholatý, Michal ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Cílem bakalářské práce je analýza poválečného bádání o genocidě během druhé světové války, zejména ve vztahu k výstavbě a používání plynových komor v koncentračním táboře KL Lublin (Majdanek). Předmětem výzkumu budou způsoby, jimiž se likvidace vězňů v tomto koncentračním táboře interpretovala od roku 1944 (od závěrů učiněných polsko- sovětskou vyšetřovací komisí v roce 1944 až po nejnovější výzkumy této otázky). Práce se zaměří na pojetí likvidace lidí, odhadovaného počtu plynových komor a jejich podob, a to jak v oficiálních textech sovětské provenience, tak ve Státním muzeu na Majdanku (v rámci geneze prezentace míst hromadné likvidace vězňů návštěvníkům muzea od jeho vzniku po současnost), v soudních výpovědích bývalých vězňů tábora či členů jeho posádky atd. Zvláštní pozornost bude věnována jisté konjunktuře v oblasti zájmu nad historiografií holocaustu zejména od 60. let 20. století. Klíčová slova Majdanek, plynové komory, koncentrační tábor, exterminace.
|
|
|
Uherskobrodští židé a jejich kultura na konci své ery
Ryšavá, Denisa ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ondrejičková, Sylva (oponent)
Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí, kde se v první, teoretické části, věnuji dějinám uherskobrodských židů a jejich životem v Uherském Brodě během první republiky. V této části se zaměřuji především na jejich život během třicátých let dvacátého století, a také na změny, které přinesl rok 1939, a kterým pak museli místní židé i ostatní obyvatelé města díky tehdejšímu režimu podstoupit. Druhá část je praktická a je zaměřena na životní příběh žida Williho Bocka, který přežil hrůzy druhé světové války v koncentračních táborech a je nám tak jedním ze svědků holocaustu.
|
|
|
Etické aspekty zacházení s daty získanými z pokusů na lidech
Constable, Marika ; Fošum, Jan (vedoucí práce) ; Sousedík, Prokop (oponent)
Předložená diplomová práce se bude soustředit na etický konflikt mezi oběťmi pokusů na lidech spáchaných v nacistických koncentračních táborech za druhé světové války na jedné straně a vědeckou veřejností na straně druhé. V tomto konfliktu, který se týká osudu nashromážděných dat, obě strany zaujímají silné argumentační pozice. Kritériem pro etickou evaluaci je objektivně artikulovat hlavní argumentační pilíře obou stran a posoudit jejich validitu v kontrastu dvou etických teorií, teorii ctnosti a teorii konsekvencionalismu. Za tímto účelem práce čerpá z dostupných literárních a audiovizuálních zdrojů z oblasti historie, filozofie, psychologie, antropologie a bioetiky. Práce je rozdělena do tří hlavních částí. V první části se práce věnuje terminologii, technickému provedení, integritě, impaktu a logistice samotných pokusů. Ve druhé části se věnuje svědeckým výpovědím obětí a argumentaci odborné veřejnosti. Ve třetí části se práce zaobírá důstojností člověka/KAVOD, evaluací argumentace v kontrastu etických teorií, kognitivní disonancí a polemizuje o pevnosti postojů vědecké veřejnosti. Klíčová slova Bioetika, člověk, důstojnost, etika, etika ctnosti, integrita, kognitivní disonance, koncentrační tábory, konsekvencionalismus, oběti, pokusy na lidech
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.